CZ | SK
31. 8. 2026
V rámci druhé části diskuzního formátu WATT's Next jsme přivítali Kristýnu Machovou, Investment Director fondu Inven Capital. Rozhovor moderoval náš CEO, Richard Gábor. Společně se věnovali tomu, jak fungují investice do climate tech startupů, kde v tomto prostředí stojí české firmy a co nakonec rozhoduje o tom, zda startup uspěje.
Pojem climate tech se často zužuje obnovitelné zdroje, no ve skutečnosti je ale výrazně širší. Podle Machové zahrnuje veškeré obnovitelné zdroje, energetickou efektivitu, elektromobilitu, proptech (udržitelnost budov), stavebnictví, udržitelné zemědělství a další. Zjednodušeně jde o jakoukoliv inovaci, která zvyšuje dekarbonizaci a znižuje uhlíkovou stopu.
Inven Capital se v rámci tohoto širokého pole zaměřuje především na softwarové inovace a nové obchodní modely, nikoliv na takzvaný deep tech, jako je vývoj nových typů reaktorů. Výjimkou jsou investice, kde fond spolupracuje s partnery s odpovídající technickou expertízou – příkladem je německá firma Sunfire, vyvíjející elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku.
„Hledáme firmy, které řeší problém klimatické změny – tedy především dekarbonizaci. Nejde ale pouze o pozitivní dopad. Musí tam být zároveň silný byznysový potenciál,“ vysvětluje Kristýna Machová.
Podle ní dnes úspěšné climate tech společnosti nevznikají pouze díky technologii samotné. Klíčové je, zda dokážou vytvořit ekonomicky udržitelný model, který přináší hodnotu zákazníkům.
Jedno z témat rozhovoru se týkalo absence českých firem v portfoliu Inven Capital i na mezinárodních startupových konferencích obecně. Podle Kristýny Machové nejde primárně o velikost domácího trhu – řada úspěšných startupů vznikla i v malých zemích jako Estonsko nebo Švýcarsko – ale o chybějící globální myšlení od samého začátku podnikání.
„Technologie sama o sobě nestačí. Potřebujete schopnost vytvořit firmu, která ji dokáže škálovat.“
Právě škálování je podle ní často výzvou evropských startupů. Zatímco technologická část může být velmi silná, někdy chybí zkušenost s budováním mezinárodního obchodu, marketingu nebo expanze.
České firmy podle jejích zkušeností často zůstávají orientované na domácí trh déle, než je pro udržení konkurenceschopnosti žádoucí. Zlepšení vidí především v propojování technicky orientovaných zakladatelů s lidmi, kteří rozumí byznysu a mezinárodní expanzi – shrnuto principem „jeden umí produkt vytvořit, druhý ho umí prodat.“ Roli by podle ní mohla sehrát i těsnější spolupráce mezi technickými univerzitami a venture kapitálovým prostředím, podobně jako je běžné například v Nizozemsku.
Inven Capital investuje primárně ve fázích Series A a B. Klíčovým předpokladem není jen samotný nápad, ale takzvaný product-market fit – tedy reálná poptávka po produktu, opakující se tržby a alespoň základní firemní struktura přesahující rámec dvou zakladatelů.
Zajímavým detailem je, že ziskovost není v této fázi nutně vyžadována. U investic typu Series A se řeší především růstový potenciál, u Series B už investoři očekávají jasnou cestu k ziskovosti v horizontu přibližně dvou let. Startupy se v tomto modelu opakovaně vracejí pro nové kolo financování, obvykle jednou za jeden až dva roky – bez dodání slíbeného růstu se další kolo výrazně komplikuje.
Součástí diskuze byla i otázka aktuálních trendů ve financování – konkrétně to, jak rostoucí zájem investorů ovlivňuje prostředí climate tech fondů. Podle Machové trh po období hype v letech 2021–2022 prošel jistou normalizací: zůstávají spíše fondy, které v segmentu vidí dlouhodobou hodnotu, a valuace jsou realističtější.
Zajímavý je i posun v tom, jak firmy vnímají samotnou energetiku. Zatímco dříve šlo primárně o klimatické téma, dnes je stále častěji vnímána i optikou energetické nezávislosti a suverenity – firmy řeší, odkud reálně budou čerpat energii, a hledají řešení přímo na místě. Technologie zůstává stejná, mění se ale důvod, proč do ní firmy investují.
Diskuze tak ukázala, že budoucnost moderní energetiky nebude určovat pouze samotná technologie. Rozhodující bude schopnost propojit inovaci s reálnými potřebami firem.
Pro průmyslové podniky to znamená, že energetická transformace není pouze otázkou udržitelnosti. Je to strategická oblast, která ovlivňuje náklady, konkurenceschopnost i dlouhodobou odolnost firmy. A právě firmy, které dokážou energetiku uchopit jako aktivní součást svého byznysu, budou mít v následujících letech významnou konkurenční výhodu.
Na otázku, co nakonec rozhoduje o úspěchu startupu, odpověděla Kristýna Machová jednoznačně: tým a zakladatelé. Produkt, velikost trhu i konkurenceschopnost jsou nutnou podmínkou, tou rozhodující proměnnou je ale schopnost týmu vydržet krize, komunikovat a v případě potřeby změnit směr. Inven Capital preferuje spíše týmy více zakladatelů než jednotlivce – mimo jiné proto, že si mohou být vzájemnou oporou v náročných obdobích.
Ke stejnému závěru dochází i Richard Gábor, který se agilitě a odolnosti firem věnoval v rozhovoru pro podcast Pod proudem.
Agilitu popisuje jako schopnost rychle reagovat na změny přicházející z trhu, od zákazníků nebo přímo z realizovaných projektů. Odolnost pak jako přijetí faktu, že nejistota není výjimkou, ale běžnou součástí podnikání – v energetice dvojnásob.
Dle Richarda Gábora, dlouhodobě fungují ty firmy, které se naučily s nejistotou pracovat, nikoliv ty, které se jí vyhnuly. Stejně tak zdůrazňuje roli otevřené komunikace i ve složitějších obdobích – i špatná informace má pro zákazníky, dodavatele i vlastní tým větší hodnotu než žádná informace, a právě to buduje dlouhodobé vztahy.
V reWATTu se tento důraz promítá i do výběru kolegů: vedle odbornosti hraje roli i ochota učit se, samostatnost a schopnost komunikovat – zejména proto, že velká část týmu tráví čas přímo u zákazníků a na stavbách.
Přestože Inven Capital v portfoliu aktuálně nemá české firmy, některé z investovaných společností mají potenciál relevanci i pro tuzemský B2B trh. Příkladem je berlínská firma Undercore, která pomocí AI platformy řeší fragmentovaný dodavatelský řetězec ve stavebnictví – konkrétně nákup komponent pro instalatéry zelených technologií přímo od výrobců v Číně, bez zbytečných mezičlánků. Výsledkem je pro koncového zákazníka rychlejší a levnější dodávka, aniž by šlo o viditelnou technologickou revoluci – jde spíše o efektivnější proces v pozadí.
Rozhovor s Kristýnou Machovou ukázal, že úspěch v climate tech a energetice nestojí jen na dobrém nápadu nebo technologii. Rozhoduje kombinace reálné poptávky po produktu, schopnosti myslet globálně od samého začátku a především týmu, který dokáže obstát v dlouhodobé nejistotě. Tyto principy přitom nejsou vzdálené ani prostředí zavedených firem v energetice – agilita, odolnost a otevřená komunikace popsané Richardem Gáborem se ukazují jako stejně relevantní pro startup hledající první investory jako pro firmu realizující desítky projektů ročně.
Děkujeme Kristýně Machové za otevřenost a čas, který si na diskuzi udělala, i publiku za otázky, které rozhovor posunuly do praktičtější roviny. Na další díl WATT's Next se těšíme.
WATT's Next je diskuzní formát společnosti reWATT, ve kterém se s hosty z oblasti energetiky, investic a inovací bavíme o tématech, která formují budoucnost moderní energetiky – od technologií přes investice až po strategická rozhodnutí firem.
