CZ | SK
1. 11. 2022
V současné době je vedle snahy o zajištění dostatečného množství energie čím dál více kladen důraz také na způsoby, kterými je získávána a následně spotřebovávána.
Hlavní důvody tohoto vývoje lze dělit do dvou kategorií. První z nich jsou důvody systémové, kam spadá především snaha o snížení vlivu lidské činnosti na globální změny klimatu. Důležitost tohoto snažení je dnes vnímána celosvětově, kdy vedoucí postavení v tomto směru zaujímáme právě my jakožto Evropská unie. Především pro EU je nyní navíc velmi aktuální také skutečnost, že obnovitelné zdroje mohou alespoň zčásti snížit závislost na dodávkách fosilních paliv.
Druhou kategorií, kterou stále více vnímáme v rámci trhu, jsou důvody jednotlivých investorů. Postupně se totiž ukazuje, že obnovitelné zdroje představují možnost vhodné investice a cestu, jak se zajistit proti vysokým cenám elektrické energie.
Tyto skutečnosti jsou naplno reflektovány jak na legislativní, tak i na komerční úrovni. V zájmu dosažení klimatické neutrality zavedla Evropská komise nové plány na snížení emisí skleníkových plynů v EU. V roce 2021 byl zveřejněn balíček Fit for 55, který obsahuje celkem 13 legislativních návrhů, z nichž některé upravují již existující legislativu, zatímco jiné přinášejí zcela nový právní rámec. Za zmínku stojí například plán revize systému emisního obchodování EU ETS či změna směrnice o obnovitelných zdrojích, dle které je nutné současný cíl navýšit z 32 % až na 40 %. V rámci transpozice tyto cíle v různé míře přechází na úroveň jednotlivých členských států včetně České republiky.
Z rozsahu jednotlivých cílů lze usuzovat, že jejich plnění bude mít nejvýznamnější dopad právě na sektor energetiky, který se v rámci Evropské unie na tvorbě emisí podílí nejvíce s celkovým podílem přibližně 24 %. Při konfrontaci tohoto čísla s aktuálními cíli EU je jasné, že by v příštích letech mělo docházet k ještě významnějšímu snižování podílu, kterým se na výrobě elektrické energie podílejí fosilní zdroje, a naopak k zvyšování podílu, kterým se na výrobě podílejí zdroje obnovitelné.
Původně zamýšleným hnacím motorem této transformace měly být zřejmě dotace. Pokud k tomuto umělému zásahu připočítáme přirozenou reakci investorů na bezprecedentní nárůst cen elektřiny, dostaneme jednoduchou odezvu trhu – boom. Jen v České republice, která vzhledem ke svému omezenému potenciálu směřuje zejména cestou fotovoltaických zdrojů, byly v rámci Národního plánu obnovy podány žádosti o dotaci na projekty fotovoltaických elektráren v celkovém objemu 25 mld. Kč. V programu NZÚ pak bylo podáno 130 tisíc žádostí o dotaci na instalace pro rodinné domy. V této statistice zcela chybí projekty spadající do Modernizačního fondu, či projekty realizované zcela bez dotační podpory.
Koncepční i finanční podpora obnovitelných zdrojů ze strany státu, zájem jednotlivých investorů realizovat projekty a banky připravené je financovat. Na první pohled se zdá, že fotovoltaice již nic významného nemůže bránit v rozmachu. Nebo snad ano?
Ambiciózní cíle je vždy potřeba konfrontovat s realitou. Od záměru investora a podané žádosti o dotaci k fungující elektrárně totiž mnohdy vede pořádný kus cesty plné nekončící byrokracie a povolovacích procesů. To platí především pro větší projekty, pro které je nutné získat stavební povolení. Celý proces předcházející samotné realizaci komerčních elektráren včetně rizik a časové náročnosti lze shrnout níže.
Po vydání povolení přichází dlouho očekávaná realizace díla. Často s hořkou pachutí ze strany realizační firmy i zákazníka, který na elektrárnu čeká v některých případech více než rok. A není se čemu divit, když oběma stranám vznikají vlivem zdržení potíže s organizací a také vícenáklady. Vzhledem k neurčitému termínu začátku výstavby je totiž velmi problematické přesně alokovat realizační kapacity či materiál.
Při pohledu na popis celého procesu je zřejmé, že očekávaný rozmach fotovoltaických zdrojů v současné době naráží na značná zdržení ve fázi, která předchází samotné realizaci. Otázkou samozřejmě je, do jaké míry by se tomu dalo předejít předkládáním dokumentací, jež by žádná doplnění nevyžadovaly. S ohledem na subjektivní posuzování různými orgány je však často otázkou, jak by taková dokumentace měla vypadat.
Pokud vyjdeme z výše zmíněného, je jasné jedno – aby bylo možné fotovoltaiku v České republice efektivně rozvíjet, celý proces se musí změnit. Dobrou zprávou je, že tato skutečnost je již vnímána také z pohledu zákonodárců. Blýská se tedy na lepší časy?
Nejdůležitějším krokem je především zkrácení všech administrativních lhůt. Na tuto skutečnost reaguje Nařízení EK, kterým se stanoví rámec pro urychlení výstavby OZE. Dle tohoto nařízení by povolení jakékoliv instalace na budově bez ohledu na instalovaný výkon nemělo přesáhnout tři měsíce (zahrnuje dobu na vyjádření distributora, dotčených orgánů i stavebního úřadu). Tento krok vnímáme velmi pozitivně, nicméně bohužel i zde je možný prostor pro pozastavování a prodlužování v důsledků žádostí o doplnění dokumentace. Jediným řešením v tomto směru je nejspíš vydání jednoznačných a sjednocených metodik, dle kterých by dotčené orgány mohly postupovat jednotně a objektivně.
Další zjednodušení by pak měla přinést také novela Energetického zákona s názvem Lex obnovitelné zdroje energie I. Tato novela zvyšuje hranice pro povinnost žádat o licenci na výrobu elektřiny a rovněž pro povinnost žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení pro výrobny z obnovitelných zdrojů na 50 kW, pokud FVE nezasahuje do nosných konstrukcí budovy nebo nemění její účel. Dále by novela měla přinést zjednodušení pro vyhrazené stavby s výkonem od 1 MWp a také pro stavby v takzvaných Go-To-Zónách. Opravdovou revolucí pak bude Lex obnovitelné zdroje II, který by měl umožnit vstoupit na trh s energiemi prostřednictvím komunitních společenství každému.
Fotovoltaické elektrárny lze ve srovnání s tradičními zdroji v energetickém mixu stále ještě považovat za relativní nováčky. Není tedy divu, že kromě zdokonalování fotovoltaických technologií je neustále potřeba zlepšovat také související administrativní procesy. S ohledem na plánované změny věříme, že nově nastavený směr je správný a pomůže významnějšímu rozvoji fotovoltaiky v České republice. Situace v ČR nám sice symbolicky připomíná Kafkův Proces, nicméně my jako společnost reWATT netrpělivě vyhlížíme lepší zítřky a snažíme se na ně v rámci rozšiřování kapacit připravit po všech stránkách.